Vánoční zpravodaj

Novinky a zajímavosti z výstavy

Mikuláš

5. prosinec 2019

Přejeme dětem hezkou mikulášskou nadílku, andělé nechť je obdaří laskavým úsměvem, čerti ať moc nestraší a metlu nechají raději schovanou v pytli.

Tam, kde byla voda

Voda je život a tak není divu, že s ní bylo spjato množství lidových zvyků. Lidé věřili, že voda má magickou sílu, proto v lahvích po vodě posílali zprávy, osobní přání nebo prosbu o záchranu. Vdavekchtivé dívky házely do proudící vody rozmarýnové věnečky za účelem volby ženicha, a věřily, že je z vody vyloví jim souzený chlapec. V tekoucí vodě lidé prováděli očistné koupele.

Studánkám, potokům i řekám se dávaly kousky jídel od štědré večeře, aby bylo dostatek čisté vody a ryb po celý rok. Vodníkům se házely do vody mince, drobné šperky nebo dokonce se jim strojil stromeček, aby netopili lidi.

Všeobecně známé je domácí pouštění svíček v ořechových skořápkách v umývadle nebo lavoru. Pojďme se však podívat ven k tekoucí vodě:

Josef Kajetán Tyl popisuje, jak před Vánoci pouštěly děti i dospělí lodičky po pražských potocich s přáními, dárky a zapálenými svícemi. On svoje lodičky upletl ze slámy a pouštěl je po Botiči. Jiné děti si svoje loďky slepovaly z papírového kartonu. Dávaly do nich drobné dárky pro děti, které bydlely níže po proudu. Ty už netrpělivě připlouvající lodičky vyhlížely a s napětím očekávaly, co asi v lodičce bude. Své loďky pak pouštěly zase pro další děti.

Vánoční rituály vždy měly své kouzlo a mnozí lidé se na ně těšili většinou víc než na samotné dárky pod stromečkem. Je škoda, že se z našeho života tyto prosté obyčeje pomalu vytrácejí.

Junácký betlém

Jedinečný malovaný papírový betlém vytvořil v roce 1945 tehdy 17-letý Oldřich Drozda pro klubovnu svého junáckého oddílu Bílá Střela v Plzni. Betlém měl velký úspěch, proto ho skauti přihlásili do soutěže Západočeské oblasti Junáka a jako vítězný byl v roce 1947 vydán tiskem.

Za zapůjčení velmi děkujeme rodině Drozdových.

Adventní kalendáře

Prapůvod adventních kalendářů nalézáme v době baroka v protestantských rodinách severního Německa. Rodiče vyráběli pro děti tzv. Jeruzalém. Byl to pomalovaný pás papíru stočený a slepený do válce. Na něm byla nakreslena betlémská krajina s paláci a otevíracími okénky. Oken bylo 24, jako dnů v adventu. Každý den se otevíralo jedno okno. Doprostřed válce se dala zapálená svíčka, která okny vrhala na stěny pokoje světlo.

Časem se namísto Jeruzaléma začaly vyrábět ploché adventní kalendáře, kde byl za okénky umístěn obrázek, verš, básnička, text písničky nebo pamlsek.

Na naší výstavě si můžete prohlédnout adventní kalendáře z bohaté sbírky paní Evy Slámové, které nám laskavě zapůjčila její sestra Ivana.

Pozornost jistě upoutá i unikátní velký adventní kalendář, který pro výstavu vyrobila paní Božena Marcínová.

Betlém Antonína Smetáka

Řezbář Antonín Smeták se narodil v roce 1888 v Příbrami a zemřel v roce 1964. Ve své dílně vyřezal sošky i kostelní sochy v nadživotní velikosti, zhotovoval rámy obrazů, nábytkové ozdoby, loutky a betlémy. Jeho pracemi se pyšní mnoho sakrálních staveb na Příbramsku i jinde.

Největším betlémářským dílem Antonína Smetáka je betlém se 170 postavami a stádem oveček, doplněný látkovou zástěnou s betlémskou krajinou. Na figurkách je napsán rok 1912.

Betlém vlastnili Anna a Bedřich Kozlíkovi z Příbrami. V roce 1942 byli zatčeni a popraveni nacisty, kteří následně zabavili a odvezli veškerý jejich majetek. Na půdě zůstaly pouze bedny s betlémskými postavičkami, kterých si nacisté nevšimli. Z rodiny zůstala naživu jen sestra Aničky, Josefa, která betlém zachránila.

V současné době vlastní betlém vnučka Antonína Smetáka, Jaroslava Čampulová, která jej každoročně staví pro potěchu vnoučat a dětí z okolí. V letošním roce tento muzejní skvost zapůjčila na naši výstavu. Velmi děkujeme.

Vernisáž

28. listopad 2019

Vánoční výstava byla zahájena tradičně v příjemném duchu - na vernisáži se sešli vystavovatelé, pořadatelé a spolupracovníci, zkrátka všichni, kteří se nějakým způsobem podílejí na konečné podobě výstavy.

Postupně pronesli pár slov Ing. Ladislav Pavlata, ředitel Botanické zahrady PřF UK, Ing. Petr Herynek, organizátor vánoční výstavy, PhDr. Jana Hrabětová, vedoucí etnografka Polabského národopisného muzea Přerov nad Labem, Ing. Jan Stanzel, CSc., šéfredaktor časopisu Zahrádkář, a Květa Korečková, keramička a autorka kuchařských publikací.

Na vernisáži proběhl také křest knížky "Lidová tvorba", kterou letos vydalo nakladatelství Rubico. Najdete v ní všelikeré náměty na výrobu ozdob a dekorací z různých materiálů a přírodnin, povídání o lidových zvycích, recepty a jiné zajímavosti.

Následovala autogramiáda knih Petra Herynka a Květy Korečkové.

Ve výčtu nesmíme zapomenout zmínit, že o pěknou hudební vsuvku se na vernisáži postarala paní profesorka Magdaléna Tůmová Bílková se svými žáky.

A z jižních Čech, z pohádkové chalupy Mlázovy k nám přijely kouzelné bytosti, které k naší výstavě též neodmyslitelně patří.